Než začneš přepážky řešit, promysli, co vlastně do válendy ukládáš a jak často se k tomu potřebuješ dostat. Změř vnitřní šířku a hloubku úložného prostoru a zapiš si rozměry největších kusů, které tam mají jezdit – deky, polštáře, povlečení, ručníky. Podle toho zvol počet přepážek: pro běžnou domácnost se osvědčují dvě až tři příčky, které vytvoří tři až čtyři zóny. Pamatuj, že čím víc přepážek, tím méně místa na objemné kusy, takže pokud skladuješ zimní peřinu, nech jí jednu širší zónu. Prostor na lůžkoviny rozděl tak, aby nejužší pole vzniklo u kraje a prostřední bylo největší – do něj se vejde sezónní výbava a zůstane ti rezerva.

Jako materiál se dobře uplatní lamino deska nebo překližka o tloušťce okolo osmi až dvanácti milimetrů; tenčí se snadno prohne, silnější zbytečně ubírá objem. Přepážku nedělej napevno hřebíky, ale vsaď ji volně mezi dno a víko, ewentuelně ji ve spodní části přilep nebo přišroubuj z boku pomocí úhelníků, které nezasahují do ložné plochy. Pokud je vnitřek válendy z tenkého dřeva, použij krátké vruty a předvrtané otvory, abys materiál nerozštípl. Přepážky veď vždy kolmo ke kratší straně, aby se lůžkoviny daly vytahovat zepředu a nemusel jsi je přehrabovat. více zde obleď jemným brusným papírem a přetři je stejným nátěrem jako zbytek, aby vlákna nezachytávala textil a nezpůsobovala zadrhávání.

Uvnitř zón dodržuj princit “těžké dolů, lehké nahoru”: pokud je prostor na lůžkoviny hluboký, ulož spodní vrstvu povlečení a ručníků, na ni polštáře a nahoru lehké prošívané přehozy. Do každého pole vlož látkový pytel nebo vak se stahovací šňůrkou – zabráníš rozsypání a snadno vytáhneš jen to, co potřebuješ. Mezi přepážku a textil nech asi dvoucentimetrovou mezeru kvůli větrání a proti vlhkosti, do rohů dej sáček s pohlcovačem vlhkosti a jednou za čas obsah protřepej a nech vyvětrat. Na vnitřní stranu víka nalep štítek se seznamem obsahu jednotlivých polí, ať nemusíš při každém hledání otevírat celou válendu.